Základní kapitál
"Splacený základní kapitál“? Právní podmínkou zápisu obchodní společnosti s majetkovou podstatou (tzv. kapitálové společnosti) do obchodního rejstříku je prokázání existence stanovené výše majetku v době zápisu. Smyslem tohoto záznamu je ukázat ve veřejně přístupném rejstříku, jakou hodnotou je omezeno ručení obchodní společnosti při vstupu do obchodních vztahů (jedna z forem obchodní společnosti to má přímo v názvu…). Toto omezení vyjadřuje vztah k majetku společníků (resp. akcionářů), kteří - na rozdíl od nekapitálových společností - svým vlastním majetkem za závazky společnosti neručí. České právo zná pouze jednu čistě nekapitálovou společnost ("veřejná obchodní společnost" - přídomek vyjadřuje úmysl společníků obchodovat s dalšími nijak nespecifikovanými subjekty, stejně jako být zapsán ve veřejném obchodním rejstříku). Za závazky veřejné obchodní společnosti ručí společníci celým svým majetkem - není tam omezení na výši vkladu, protože žádný majetkový vklad není právní podmínkou vzniku této formy obchodní společnosti. Hybridem, spojujícím společníky bez povinnosti vložit vklad, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, se společníky, kteří mají povinnost vložit vklad a ručí jen jím, je společnost komanditní. Nerovné postavení je vyrovnáváno tak, že první ze zmíněných (tzv. komplementáři) mají současně povinnost ve společnosti pracovat, a druzí, kteří mají ručení omezeno na vklad (tzv. komanditisté), naopak ve společnosti pracovat nesmí. V Německu se lze poměrně často setkat s kombinovanou formou XYZ, GmbH & Co., KG, tedy XYZ, s.r.o. & spol., k.s. (komanditní společnost). Vyjadřuje skutečnost, že v komanditní společnosti je zúčastněna společnost s ručením omezeným jako komanditista (její jednatel tam je obvykle komplementářem, ale není to zákonná podmínka). Tato forma je německými obchodníky vybírána pro daňové zvýhodnění. Zakladatelé s.r.o. nebo a.s. jako kapitálových společností (resp. komanditisté ve společnostech komanditních) tedy musí, má-li být jejich společnost zapsána do obchodního rejstříku a tudíž vzniknout, prokázat při zapisování existenci majetku ve výši základního kapitálu (u komanditní společnosti není limit stanoven). Tato povinnost se nazývá splacení základního kapitálu a může být splněna ve formě peněžní i nepeněžní (u a.s. s veřejnou nabídkou úpisu, tedy koupě budoucích akcií, je možná pouze forma peněžní). Jde-li o vklad nepeněžitý (zpravidla nemovitost), je právní podmínkou jeho zápisu znalecký posudek o ceně, a popis vkladu je v obchodním rejstříku zveřejněn (objeví se na každém výpise). Jde-li o vklad peněžitý, nejčastější forma jeho průkazu je složení peněz do banky, která o tom vystaví zvláštní potvrzení a neumožní s nimi do vzniku společnosti nakládat (s výjimkou doložených zřizovacích výdajů). Český zákon o obchodních korporacích vyžaduje ještě ustanovit pro tento účel zvláštního správce vkladu, jímž je zakladatel (reálný význam to nicméně má v případě dvou a více zakladatelů). Zcela jiná otázka je, co se stane s vloženým majetkem po vzniku společnosti. Společnost s ním může nakládat volně, neboť je jeho vlastníkem - lze si tedy představit i situaci, že celý majetek bude ještě v den zápisu společnosti (tedy jejího vzniku) například darován. Zcela na vůli statutárního orgánu společnosti také je, kde bude mít uloženy peněžní prostředky, pro účely základního kapitálu vložené. Mohou tedy být uloženy i v pokladně. Tato konstrukce pak je základem prodeje konfekčních obchodních společností (tzv. "ready made"), nebo společností na míru (základní kapitál splácí administrátor).
