Návrat jednoduchého účetnictví

Jednoduché účetnictví bylo ze zákona o účetnictví oficiálně vyřazeno od roku 2004. Některé účetní jednotky (např. církve a náboženské společnosti, církevní instituce, honební společenstva s celkovými příjmy nepřesahujícími za poslední uzavřené účetní období 3 mil. Kč) v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví ho však mohly nadále vést, přitom se ale na uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona o účetnictví v úpravě do konce roku 2003. 

Jakmile vstoupil do účinnosti nový občanský zákoník (01. 01. 2014), nebyly si jmenované účetní jednotky jisté, jestli mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, případně jestli mohou nově vzniklé spolky jednoduché účetnictví začít používat. Tyto nejistoty by měla vyřešit připravená novela zákona.

Důvody k návratu jednoduchého účetnictví

Vyřešení výše zmiňovaných sporů ovšem není jediným důvodem k návratu jednoduchého účetnictví. O jednoduché účetnictví je jednoduše zájem, zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. Vedení podvojného účetnictví je pro tento typ účetních jednotek administrativně i finančně náročné, jednoduché účetnictví je naopak jejim potřebám přizpůsobeno.

Na druhou stranu, i když bude jednoduché účetnictví opět plně legalizováno, ne každá malá účetní jednotka jej může vést. Jednoduché účetnictví bude určeno specifikovaným účetním jednotkám, jež budou muset splňovat určitá kriteria. Vedení účetnictví je pro tento typ účetních jednotek administrativně i finančně náročné, jednoduché účetnictví je naopak jejím potřebám přizpůsobeno.

Jak bude novela zákona o účetnictví vypadat?

Aby bylo opět umožněno vedení jednoduchého účetnictví, které je založené na účtování o příjmech a výdajích, navrhuje se vložení nového paragrafu 1f do zákona o účetnictví. Konkrétní návrh bude vypadat pravděpodobně takto:

(1) Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud:

a) není plátcem daně z přidané hodnoty,
b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 1 500 000 Kč a 
d) je současně

1) spolkem a pobočným spolkem,
2) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5) honebním společenstvem.

Jakmile bude návrh zákona schválen (od 01. ledna 2016), budou moci pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví pouze ty stávající účetní jednotky, které k 01. lednu 2016 splní všechny čtyři výše uvedené podmínky. V opačném případě musí vést podvojné účetnictví (v plném či zjednodušeném rozsahu) min. po dobu 5 let. Tím se zabrání častým přechodům mezi způsoby vedení účetnictví. 

Co ostatní mikro účetní jednotky?

Ostatních velmi malých účetních jednotek se návrat jednoduchého účetnictví prakticky nedotkne, nicméně novela zákona o účetnictví počítá s určitými úlevami (např. uvádění pouze části údajů oproti plné škále informací uváděných velkými účetními jednotkami, bez nutnosti používat ocenění reálnou hodnotou, či sestavování přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu*). 

K uplatnění úlev však bude nutné opět splňovat určité podmínky. Aby se dalo mluvit o mikro účetní jednotce, musí být její aktiva celkem 9 mil. Kč, čistý obrat 18 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců během účetního období 10.

Autor: Linda Tomsa Kalašová

*Mimo tyto úlevy počítá novela zákona také s některými dalšími osvobozeními (např. sestavení zkrácené rozvahy a zkráceného výkazu zisku a ztráty pro mikro účetní jednotky, jež nemají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem.)